15/12

15. prosince 2017 v 14:28 | Elle |  Denník
Skolila ma choroba. Ležím v posteli, a je mi na nič. Bolia ma dutiny, tečie mi z nosa, bolí ma hrdlo, hlava a vlastne celý človek. Asi prvýkrát odkedy mám dieťa sa cítim takto zle, lepšie povedané bezmocne. Až teraz som si uvedomila, že mamou som naozaj nonstop, 24 hodín denne. V noci som ostala doma sama so synčekom, lebo manžel má tento týždeň nočnú. Bolo mi naozaj veľmi zle a nevládala som sa poriadne ani na nohy postaviť. Môj úžasný synček, ktorý od narodenia spáva ukážkovo sa práve túto noc (ako naschvál) rozhodol nespať. Asi ho trápili idúce zúbky (teda dúfam, že len zúbky, a nie začínajúca choroba, pretože mu taktiež tečie z nošteka a pokašliava). Ráno mal chudáčik teplotu... Muž hneď po príchode z práce zašiel na nákup, pripravil mi raňajky, horúci zázvorový čaj a keď otvorili lekáreň, tak mi odbehol kúpiť všetky potrebné lieky. Pane Bože vďaka Ti za toho chlapa! Ešte sa povenoval malému, ale potom som ho už vyhnala do postele, predsa len bol chudák uťahaný z nočnej. Dokonca mi navrhol, že dnes ostane doma a do práce nepôjde, aby som sa poriadne vyspala a on sa postará o malého, ale odmietla som. Nechcem, aby to budúci týždeň nadrábal. Tú poslednú noc sama s malým dajako zvládnem. Spomenula som si na časy, keď som bývala chorá, ešte ako bezdetná. Mala som na starosti iba samú seba, a maminka ma v rámci možností obskakovala. Teraz som maminkou ja a robím to rovnako. Už nie ja som na prvom mieste, ale moje dieťa. Dnes som doobeda chcela ešte navariť obed, aby mal muž čo jesť, keď vstane. Robila som kuracie soté, čiže úplnú rýchlovku, no bola som tak veľmi slabá, že som pomaly plakala a párkrát počas varenia som si musela sadnúť. Mala som pocit, že ten obed ani nikdy nedovarím. Popri varení sa mi neustále popod nohy motkal môj malý synáčik, ktorý bol od rána umrnčaný. Určite ho niečo trápi, pretože len málokedy plače a je mrzutý, väčšinou je veľmi samostatný a usmievavý. Obed som nejakým zázrakom dovarila. Chvíľami som v jednej ruke držala malého a v druhej varechu. Netrpezlivo som odpočítavala sekundy do pol 12, a potom som dala malého KONEČNE spať. Samozrejme som si aj ja ľahla a aspoň trochu som si zdriemla. Dosť mi to pomohlo. Možno si myslíte, že sa sťažujem, ale to vôbec nie, len si uvedomujem, že MATKY sú naozaj multifunkčné ženy a zvládnu čokoľvek. V konečnom dôsledku by som ani napriek náročnejším chvíľkam NIKDY nemenila svoj terajší "maminkovský" život za život bez dieťaťa. Iba ak na pár hodín v čase choroby, aby som sa mohla kvalitne vyspať :D Nuž verte alebo nie, dieťa vám všetku vašu obetu a starostlivosť milionnásobne vráti. Či už svojim úsmevom, objatím alebo niečím iným. Vždy sú to čarovné okamihy, pretože je čarovné milovať niekoho bezhranične, viac ako seba. ♥
Tento blog nebude iba o chudnutí. Kedže som mamou, budem písať aj o materstve, o každodenných strastiach i radostiach. Želám Vám pekný víkend!:)


baby, I Love You, and son image
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 B. B. | Web | 15. prosince 2017 v 20:20 | Reagovat

Chudáku, tak ať je ti brzo lépe :/. Tvůj muž je teda asi už opravdu vzácný, to se už moc nevidí :-D . Pořádně si odpočiň :-) .

2 Jess Jess | Web | 16. prosince 2017 v 13:36 | Reagovat

Ahoj, děkuju, že ses ozvala a tak rychle. :-) Ani jsem nečekala, že se na můj blog ještě po takové době někdo dívá. Tak nejdřív k Tvému komentáři, a pak ke článkům. ;-)
Je jednoduché nic neřešit, taky to tak dělám a často se přistihávám, jak sahám automaticky po malém kousku čokolády prostě jen tak, třeba hned po obědě, nebo každý večer si dám sklenku vína nebo piva, ráno si dám 2 kousky koláče.. je potřeba najet na nějaký režim. Dvě kila nejsou zas tak velké přibrání, ale chápu, že tě to štve a chceš to zase shodit. Ale chce to nejdřív najít svoji vnitřní motivaci, bez ní se můžeš plácat klidně měsíce.
Co se týče kojení, taky nechápu ten fanatismus a kritiku maminek, co nekojí, nikdy člověk neví ten důvod, a pokud se jedná o zdraví dítěte, tak nechápu, že si někdo dovolí otevřít hubu. I kdyby se jednalo jen o důvod "nekojím, protože nechci," tak nevidím důvod to odsuzovat, vždyť v současné době už existuje umělá výživa, která mateřské mléko řekněme z 90% dokáže nahradit a co se pouta mezi matkou a dítětem týče.. ano, je to takový příjemný moment, když se děťátko přisaje a pije, ale nevidím problém vzít dítě na klín, flašku a přitulit se i při pití umělého mlíčka.
A teď k tvému článku. :-)
Mrzí mě, že jsi nemocná, musíš to mít s malým hrozně těžký. Fakt ti to nezávidím. Pravděpodobnost, že se nemoc přenese na malýho, je skoro stoprocentní, takže přeju hodně sil. Máš hodného muže, takže to určitě přečkáte. :-)
Moje malá měla včera takový den, jak popisuješ, motala se pod nohy a pofňukávala, i když jindy je sluníčko, pořád se směje a většinu času si sama hraje a nevšímá si mě. A kdybych si s ní já nezačla hrát, snad za mnou ani nejde, jen kvůli jídlu. :-D Taky jsem včera vařila s malou na boku. Při nemoci to muselo být teda něco. Drž se.
Cítím to jako ty, jsou chvíle, které jsou prostě náročnější. Ale myslím, že nás to zoceluje, že jsme silnější, než jsme si kdy myslely, že jsme, že dokážeme, co bychom nikdy dřív před dětmi nezvládly. A ty chvíle, kdy za náma ta naše drobota běží se širokým úsměvem na tváři, rozpřaženýma rukama a obejme nás, protože chce, to je tak úžasný pocit, který se nikdy neomrzí, odměna za tu všechnu námahu, a taky ty chvíle, kdy vidíš, co všechno to dítě už umí, čemu rozumí, a že samo od sebe dělá legraci a chce tě rozesmát, to stojí za všechno nepohodlí a trable. :-)
Přeju krásný víkend, hodně sil a brzké uzdravení.

3 Elysa Elysa | Web | 16. prosince 2017 v 21:04 | Reagovat

Ahoj, přečetla jsem si teď tvůj příběh jedním dechem. Píšeš nádherně, totálně jsi mě pohltila, takže moc ráda spřátelím :)

Je mi moc líto, že je ti špatně. Doufám, že už je ti alespoň o trochu lépe ♥

4 Jajinka Jajinka | Web | 19. prosince 2017 v 13:22 | Reagovat

Jsi skvělá, že ses tak postarala o díte i o muže, ačkoliv jsi byla nemocná. Já musím říct, že když jsem nemocná, trvá mi hrozný stav většinou jen ten první den. Pak už se to zlepší a funguje normálně.
Já si čím dál častěji uvědomuji, že fakt nevím, jak to jako mamka budu zvládat jednou. Ale věřím, že mě mateřský hormony nabijou dostatečnou silou a láskou :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama